Poděkování

Konec pololetí, virtuální (ne)vysvědčení, jednodenní prázdniny, hnusné počasí, opět se zvyšující čísla, kolabující očkování a minimální naděje na brzký návrat do školy.

Moc nevím, co optimistického bych napsal. A přeci - zvládli jsme to! Je konec pololetí, leccos jsme se naučili a už jen to, že jste byli schopni doučit až do „konce“, vydržet se vzdělávat u monitorů a zvládli bez zhroucení zorganizovat veškerý rodinný život, si zaslouží mimořádné ocenění.

Děkuji všem.

Komunitní akce (s omezeními) pokračují, výuka běží, přes znatelnou a pochopitelnou únavu většina z žáků nerezignuje. Držíme při sobě, stížností dostávám méně než obyčejně (fakt!), ve školce a prvních dvou třídách se stále něco slaví (prosím, ty dorty už mi nenoste, pokud mě nechcete mít na svědomí). Doba lehká není a hned tak nebude, ale musíme se s tím vypořádat. Wir schaffen das! jak by hezky česky řekl klasik.

Hezké krátké prázdniny, odlepte se od modrého světla, naberte sil.

Petr Karas